mokrý příd. (2. st. mokřejší) vodou n. jinou tekutinou politý n. nasáklý, velmi vlhký (op. suchý): m. ručník; m-é šaty, vlasy, boty; m. až na kůži docela promoklý; dítě je m-é, přen. zpocené n. pomočilo se; m-é počasí deštivé; ob. expr. kamarádi z m-é čtvrti pijani, mazavkové; ♦ březen suchý, m. máj, žito bude jako háj (pořek.); být m. jako myš zpocený; zast. ob. být m. za ušima mladý, nezkušený, hloupý; chem. m-á cesta analytický postup, při němž se pracuje výhradně s roztoky; fot. m. postup na mokrých deskách kolódiových; elektr. m. článek galvanický článek obsahující kapalinu; tech. m-á pára směs syté páry s kapalinou; horn. m-á úprava při níž se rubanina rozdružuje vodou; → přísl. mokře: dlažba se m. leskne; mokro: v zahradě je m.; → podst. mokrost, -i ž.: zdi páchly m-í