monopol, -u m. (6. j. -u) (z fr. driv. řec.) ekon. 1. výhradní právo na výrobu n. prodej něčeho: státní m.; tabákový m.: m. zahraničního obchodu; mít m. na něco, v něčem; přen. expr. chce mít m. na rozum 2. (v kapit.) dohoda, svaz n. spojení podnikatelů urč. odvětví za tím účelem, aby společně určovali ceny a podmínky odbytu, popř. i rozdělení výroby, a tím ovládli trh: průmyslový m.; petrolejářský m.; panství m-ů; — monopolní (*-polový) příd.: m. vlastnictví, právo na výrobu, postavení na trhu; m. společnosti; → přísl. monopolně: m. vysoké zisky; m. nízké nákupní ceny