moralista, -y m. (1. mn. -é) (moralistka, -y ž.) (z lat. zákl.) 1. kdo se zabývá problémy mravnosti; stoupenec moralismu 2. zprav. hanl. kdo úzkoprse, přepjatě moralizuje; mravokárce: přepjatý m.; — moralistický [-ty-] příd.: m-á filosofie; m. zřetel morální; m-é kázání mravoučné, mravokárné; m-é pohoršování; → přísl. moralisticky