morous (nář. murous, Třeb.), -a m. (1. mn. -i, -ové) (z lat. zákl.) †1. můra, upír: vypravování o můře a m-u (Jir.); je to m., a on ti bude nyní krev z těla sát (Něm.) 2. expr. nevrlý člověk; mrzout, kakabus: učiněný m.; chodí, sedí, kouká jako m. nevrle, zamračeně