motiv [-tý-], -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) 1. pohnutka vědomého jednání; pohnutka, podnět: m. činu; hybný, hnací m.; postranní m.; osobní m-y; politické m-y 2. nejjednodušší tematický prvek uměleckého díla (literárního, výtvarného, hudebního); základní téma, námět: hlavní, ústřední m. románu, básně; národní, lidové m-y; puškinský m.; m. dynamický, statický; m. obrazu; krajinářský, ornamentální m.; hud. příznačný, vůdčí m. opakovaný hudební útvar skladby vyjadřující urč. obsah, leitmotiv; → zdrob. k 2 motivek, -vku m. (6. mn. -vcích); motivický [-ty-], řidč. motivový [-tý-] příd.: m. materiál, podklad; m-é bohatství; m-á rozmanitost; motivická stavba románu; → přísl. motivicky, řidč. motivově: m. zajímavé dílo