motor, -u m. (z fr.) 1. stroj, který proměňuje energii v mechanickou práci; hnací stroj: zařízení poháněné m-em; chod m-u; natočit m.; tech. m. tepelný, vodní, elektrický, parní, benzínový, naftový, větrný; m. spalovací, vznětový, zážehový, výbušný, pístový, tryskový, proudový, raketový; m. dvoudobý, čtyřdobý; m-y automobilové, letadlové, lodní 2. kniž. hybná hnací síla; vzpruha; podněcovatel: m. tvůrčí činnosti; m. hospodářského života; m. sovětské společnosti 3. ob. motocykl, motorka 1; → zdrob. k 1 motorek (*motůrek), -rku m. (6. mn. -rcích); — motorový v. t.