motorický příd. (z lat.) odb. 1. týkající se pohybu; hybný, pohybový: anat. m-é centrum (mozku, míchy) hybné ústředí, činnostní středisko; m-é nervy přivádějící popudy z mozku a míchy k svalům, odstředivé; psych. m. typ (člověka) jehož duševní činnosti jsou podporovány svalově hybnou soustavou; m-á paměť podporovaná vjemy pohybového ústrojí; fyziol. m-á reakce 2. řidč. vztahující se k motoru; motorový: m. pohon; m-á síla; m-á doprava; → přísl. motoricky