mrsknouti dok. (min. -kl, -knul (ob.), -kla, podst. -knutí) k mrskati; šlehnout, švihnout; hodit: mrskl ho prutem; – m. hlavou, ocáskem; expr. mrskl jím o zem; mrskl taškou, tašku do kouta; přen. ob. expr. mrskl po ní zálibně okem rychle se podíval; — mrsknouti se (sebou) dok. k mrskati se (sebou); hodit sebou: ryba se (sebou) jen mrskla; mrskni sebou, přen. ob. expr. pospěš si ○ předp. vy-, vy- se, za-, za- se; smrsknouti se