mrzák, -a m. (6. mn. -cích) (mrzačka, -y ž.) 1. člověk s tělesnou vadou, obyč. velkou a trvalou: ubohý, nemohoucí m.; m. od narození; stal se z něho m.; zůstal do smrti m-em; m. bez ruky; m. na obě nohy; válečný m. invalida; přen. duševní m. omezený, pokřivený člověk 2. zhrub. nadávka vyjadřující opovržení: ty m-u! 3. ob. expr. nepodařený výtvor (zprav. o pečivu): upekla připálené m-y; → zdrob. k 1 mrzáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)