mučivý příd. k mučiti; působící muka tělesná n. duševní; mučící, trýznivý: m. skřipec; m-á bolest, choroba; m. pocit; expr. m-é pochybnosti, otázky palčivé; m-á nejistota; → přísl. mučivě: m. ho bolí hlava; m. napjatá pozornost; → podst. mučivost, -i ž.: m. žárlivých výstupů