muškát, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat. zákl.) 1. sorta vinné révy a víno se zvláštní kořennou vůní a příchutí (připomínající muškátové oříšky): m. žlutý, červený 2. pelargónie s vonnými listy: ohnivé květy m-u; za oknem kvetl růžový m. 3. muškátový oříšek; řidč. muškátový květ: okořenit omáčku m-em; → zdrob. muškátek, -tku m. (6. mn. -tcích); — muškátový v. t.