mušketýr, -a m. (z fr.) hist. 1. pěší voják ozbrojený ručnicí (původně mušketou): zemští, císařští m-ři 2. (ve Francii) člen královské jízdní gardy, složené jen ze šlechticů: Dumasovi Tři m-ři 3. vrchnostenský n. obecní strážce, sluha: panský m.; zámecký m. s lískovkou; městský m.; — mušketýrský příd.: m-á četa; – m-á garda