mužný příd. 1. vyznačující muže, náležející mužům (zvl. mužům v plné síle, na vrcholu sil): dospět (do) m-ého věku; m-á léta; m-á tvář; m. krok; m. výraz; m-é vlastnosti; m-á síla 2. statečný, odvážný, zmužilý, rozhodný: m. protest; m. boj s nepřáteli; m-á odpověď; m-á povaha; m-á poezie; → přísl. mužně: m. ztepilá postava; m. krásná tvář; m. jednat, bojovat; → podst. mužnost v. t.