mudrc (†mudřec), -drce m. (1. mn. -i, -ové) (*mudrkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Svět., †mudřena, -y ž.) 1. moudrý člověk; filosof: řečtí m-ové; m. Šalamoun; knihy, pravdy, výroky velkých m-ů; kámen m-ů cíl alchymistů, domnělá pralátka všech věcí 2. rozumář, mudrlant, hloubal: samorostlí vesničtí m-i; mudřec i podivín (Svob.); iron. ty jsi ale m.!; nějací m-i přišli na to, že...