muka, -y ž. čast. pomn. muky, muk ž. n. muka, muk s. 1. mučení, týrání: připravili mu hrozná tělesná, duševní muka; děsná pekelná, věčná muka; zast. (ve zvolání) pro Kristovu drahou muku! (Erb.); zast. na mukách se přiznat na mučidlech 2. bolest, trápení, soužení, trýzeň, utrpení: za své nemoci vytrpěl hrozná m.; m. svědomí; m. pochybností, zoufalství; snášet m. 3. boží muka s. pomn., řidč. j. ž. sloup s obrazem Kristova umučení n. s obrazem svatého vůbec: kamenná boží m. u cesty v poli; výklenek božích muk; krajina s boží mukou (Pech.); → expr. zdrob. k 1 *mučka, -ček s. pomn.: bílá boží m.