mundúr, -u m. (6. j. -u) (z něm. driv. fr.) poněk. zast. ob. 1. uniforma, stejnokroj: vojenský, železničářský, trestanecký m.; vyfasovat m., obléci někoho do m-u, přen. odvést na vojnu 2. expr. oblek: domácí, nedělní m.; to je můj jediný m.; žert. brambory v m-u, s m-em uvařené a podávané ve slupce, se slupkou; — mundúrový příd.: m. plášť