mutace, -e ž. (z lat.) 1. kniž. změna, obměna: m. programu (Ner.); fyziol. změna hlasu způsobená zrychleným růstem hrtanu v době pohlavního dospívání, nápadná zvl. u chlapců, mutování; biol. dědičná změna organismu podmíněná změnou genotypu; hud. změna ladění téhož nástroje; polygr. výměna části tiskové formy pro urč. počet výtisků (např. adresy a čísla na výplatních lístcích, označení sérií jízdenek ap.); novin. obměna čísla novin pro jiné vydání (časové n. místní): m. 2. vydání; ranní m.; brněnská m. Rudého práva 2. (zast. též mutací) ob. přemýšlení, starost: to dá nějakou práci a m-i; mít hlavu plnou m-í; to byla těžká m-í (Jir.); — mutační, řidč. mutativní [-ty- i -tý-] příd.: biol. m. teorie; novin. m-ční stránka novin obměněná, např. věnovaná zprávám z kraje, pro který je část nákladu určena