muzika, -y ž. (z něm. driv. lat.) 1. ob. hudba: tancovat při m-ce; zdáli je slyšet m-u; veselá m.; lidová m.; pohřeb s m-ou; expr. o jiných zvucích: m. cvrčků; pekelná m. děl; ♦ basa tvrdí m-u je její důležitou složkou, základem; tvrdit m-u být rozhodujícím činitelem n. dodávat věci závažnosti, pádnosti ap. 2. ob. (nář. též muziky pomn.) kapela: cymbálová m.; primášská m.; m. dohrála; nář. vesnické m-y; m-y, hrejte (Baar) 3. ob. (nář. též muziky pomn.) lidová taneční zábava: nedělní, obžínková m.; strojit se k m-ce; chodit k m-ám; běhat po m-ách; šli na smrt jako k m-ce vesele; ♦ přijít až po m-ce pozdě 4. expr. hudební nástroj: basa je přec jen těžká m. (Rais); na všechny m-y líbezně hrejte! (Jir.) 5. arg. pohlavní nemoc (Včel.); → expr. zdrob. muzička, -y ž.: to je m.!