náš (naše ž. a s.) zájm. přivl. (j. m. a s. 2. našeho, 3. našemu, 6. našem, 7. naším, 4. m. živ. našeho, neživ. náš, s. naše; ž. j. 4. naši, ostatní pády naší; mn. 1. m. živ. naši, 4. naše, 1., 4. m. neživ., ž. a s. naše, 2. a 6. našich, 3. našim, 7. našimi) k my 1. patřící, náležející skupině osob, k níž patří i mluvčí, od nás pocházející; takový, kt. máme v majetku, ve vlastnictví, v držení: to je naše zahrada; náš vůz; naše auto; našli naše stopy v mokrém písku; náš návrh; naše práva a povinnosti; sedli si k našemu stolu u něhož (obvykle) sedíme my; náš holič k němuž zpravidla chodíme; náš vlak jímž jedeme n. pravidelně jezdíme; ♦ to není naše věc to se nás netýká, tím se nemusíme zabývat; naše kráva se napila z vaší louže (o velmi vzdáleném příbuzenství) 2. vyjadřuje jiný než vlastnický, zprav. blízký, těsný vztah k takové skupině osob (často s citovým přízvukem): naši přátelé; náš kraj; naše vlast; naši básníci, sportovci; naši lidé; Jan je jako náš členem naší rodiny; je to náš člověk smýšlející stejně jako my; naše květiny ne cizozemské; naše písně ne jiných národů; naše poměry u nás; v naší době, za našich časů v přítomné době; často expr. vyjadřuje vroucí vztah: copak dělá naše Evička?; pojď již, Dorničko naše, pojď (Erb.); (ve vypravování) nám již známý, jmenovaný, o kom je n. bude řeč: náš hrdina; ♦ ob. po našem, po našemu po našem způsobu; mluvit po našemu; zast. naše vaše druh hazardní karetní hry, farao 3. (v slavnostní řeči panovníků, též v projevech spisovatelů, zvl. odborných) můj: v pátém roce Našeho panování; odkazujeme na naši studii; postavy na jevišti našeho vypravování (Šmil.); — zpodst. naše, -ho s., řidč. naši, -ch m. mn. ob. naše stavení, naše hospodářství, náš dům: před naším, před našima je zahrádka; šli kolem našeho, našich; u našich u našeho domu; — zpodst. naši, -ch m. mn. ob. naši n. moji rodiče, sourozenci a vůbec domácí lidé; naše rodina; naši lidé, příslušníci, stoupenci: naši vás pozdravují; naši mě nepustí; kterak bych živa byla, s našimi za týden ani jednú nepromluvit? (Něm.); podle toho (velkého výdělku) také naši žili (Baar) krajané, naši lidé; naši vypálili proti nepříteli (Svob.) naši vojáci; naši prohráli ve finále naše mužstvo; — zpodst. náš, našeho m. (naše, -í ž.) ob. můj manžel (má žena); náš hospodář (naše hospodyně): n. není doma; naše odešla nakoupit