náboženství, -í (†náboženstvo, -a) s. 1. forma společenského vědomí odrážející skutečnost nevědecky, spojená s vírou ve zjevené poznání a v nadpřirozené bytosti (v boha, v bohy) a využívaná vládnoucími třídami předsocialistické společnosti jako nástroj útlaku 2. učení jednotlivých církví; víra, vyznání, konfese: n. katolické, protestantské, pravoslavné; asketická n-a (Šal.) 3. náboženská nauka, vyučování náboženské nauce: chodit na n. 4. kniž. uctívání, kult: uctívat n. krásy; hlásání n. imperialismu