nábožný příd. 1. oddaný náboženské víře n. bohu; pobožný, zbožný: n. člověk, poutník; být n. 2. souvisící s nábožností n. s náboženstvím: n. skutek; n-á kniha, píseň; zool. kudlanka n-á 3. expr. velmi uctivý, vážný: mít z něčeho n-ou hrůzu; poslouchal s n-ou úctou; → přísl. nábožně: n. se modlit; – naslouchat n.; → podst. nábožnost v. t.