náboj, -e m. 1. náplň střeliva pro střelnou zbraň: brokový, kulový, ostrý, slepý n.; voj. střela vsunutá pevně do nábojnice a tvořící s ní celek: cvičný, ostrý, n.; brokový n. 2. stroj. část kola, kotouče n. vrtule s otvorem pro nasazení 3. fyz. (elektrický) n. míra silového působení někt. elementárních částic látky (např. elektronu, protonu) na podobné částice v okolí: kladný, záporný elektrický n.