náchylný příd. 1. (k čemu, †čemu) mající sklon k něčemu; nakloněný: být n. k tloustnutí; n. k pití; návštěva byla valná, obecenstvo n-é potlesku (Ner.); poněk. zast. kniž. byl náchylen říci něco hrubého (Svob.) †2. (komu; ke komu) (přátelsky) nakloněný, oddaný, příznivý, příchylný: příliš n. cizincům (Havl.); → podst. náchylnost, -i ž.: n. k nemoci náklonnost, sklon, dispozice; n. k určitým chorobám diatéza (med.); – cítit n. k někomu; zast. získat si n. voličů (Ner.)