nádeník, -a m. (6. mn. -cích) (nádenice, -e ž.) dělník najímaný dř. k pomocné práci na jeden den n. placený za jednotlivé pracovní dny; pomocný dělník: přístavní n-ci; zemědělští n-ci; dělat n-a; přen. hanl. literární, dramatický n. pracovník pracující s nechutí, bez ducha, mechanicky; poslušný n. kapitalismu bezděčný vykonavatel cizí vůle