nádoba, -y ž. dutý předmět na přechovávání n. přenášení tekutých n. sypkých hmot a drobných předmětů: hliněná, skleněná n.; n. na popel; noční n. nočník; přen. v kniž. ust. spoj. n. hříchu člověk plný hříchů; člověk je křehká n. podléhá snadno pokušení; mělká n. povrchní člověk; prázdná n. omezený člověk, hlupák; horn. těžná n.; fyz. spojité n-y spojené nádoby, v nichž působí stejný hydrostatický tlak projevující se výší hladiny; → zdrob. nádobka, nádobička, -y ž.