náhodný příd. takový, kt. se udál náhodou, řízený náhodou; nahodilý, neočekávaný, neúmyslný: n-é setkání; n. chodec; n-á událost; bot. n-é druhy kt. se v něj. rostlinném společenstvu vyskytnou náhodou (ne zákonitě), akcidentální; mat., stat. takový, kt. v závislosti na náhodě může n. nemusí nastat n. kt. nabývá různých hodnot: n. jev; n-á veličina; n-á proměnná; n. proces stochastický; → přísl. náhodně; → podst. náhodnost v. t.