náhon, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. kanál, kt. se žene voda od hlavního toku k něj. zařízení: mlýnský n. 2. řidč. místo, kde se zaráží tok vody a kde se voda hromadí: děti se koupaly v malém n-u v lukách 3. převod hnací síly na kola; pohon (tech., motor.): přední, zadní n. pohánění předních, zadních kol; → zdrob. náhonek, -nku m. (6. mn. -ncích)