nájemník, -a m. (6. mn. -cích) (nájemnice, -e ž.) 1. nájemce bytu: v domě bydlí deset n-ů; vypovědět n-a z bytu; ochrana n-ů; dobrý, pořádný n. †2. vůbec nájemce něčeho: n-ci dvorů (Herb.) †3. člověk námezdný, žoldnéř: biskupové byli praví pastýřové, ale ne n-ci (Havl.)