náruživý příd. silně, prudce, intenzívně zaujatý; zanícený, horlivý, vášnivý: n. čtenář; n. kuřák; n-á povaha; n. hněv; n. obdiv k umění; → přísl. náruživě: n. kouřit, tančit, hrát karty; → podst. náruživost v. t.
náruživý příd. silně, prudce, intenzívně zaujatý; zanícený, horlivý, vášnivý: n. čtenář; n. kuřák; n-á povaha; n. hněv; n. obdiv k umění; → přísl. náruživě: n. kouřit, tančit, hrát karty; → podst. náruživost v. t.