následný (†následní) příd. 1. kniž. následující: n. zjev; n-é období; n-í rok (Lum.); jaz. n. děj; chem. n-é reakce probíhající za sebou; žel. n. vlak následující za předchozím vlakem ve stanoveném časovém odstupu; zeměd. n-á plodina vysetá po jiné, tzv. předplodině 2. jsoucí následkem, vyjadřující následek: n-é znaky; → přísl. následně; → podst. následnost: následnost úderů (při jízdě vlakem) (Vanč.); jaz. n. slovesného děje