návštěva, -y ž. 1. vyhledání někoho (zprav. v bytě) a pobytí u něho z přátelství, pozornosti, povinnosti, za účelem jednání ap.: jít k někomu na n-u; být na n-ě; vykonat, učinit někomu n-u; n. nemocného; den, hodina návštěv 2. docházka, příchod a pobyt někde za urč. účelem: n. divadla, plesu; lékař vykonal n-u u nemocného; n. lázní pobyt v lázních; n. výstavy prohlídka; n. školy povinná pravidelná docházka do školy a účast na vyučování 3. návštěvník, host, příchozí; návštěvníci, hosté; souhrn návštěvníků, účastníků něčeho: mít, dostat, přijmout n-u; přichází n.; v hostinci byla četná n.; to je vzácná n.! 4. expr. nevítaný n. škodlivý příchod někoho někam; nevítaný n. škodlivý příchozí; nenadálá pohroma, neštěstí: loupeživé n-y Tatarů nájezdy; měli jsme v bytě n-u zloděje; do podzimu vytrvala ta hrozná n. (Jir.) (o choleře)