nítiti ned. (3. mn. -í, rozk. niť, zř. něť, trp. -cen) kniž. (co) zapalovat, rozněcovat: n. oheň, světlo; přen. ruský revoluční rozmach nítí myšlenku (Zápot.) rozněcuje; její oči nítily v něm lásku rozněcovaly; n. odpor vzbuzovat; — nítiti se ned. řidč. kniž. počínat hořet; zapalovat se, chytat: plameny šlehaly a oheň se nítil novou silou; zprav. přen. zvolna den se nítí (Vrchl.); rána, bolest se nítí zaněcuje; zrak se krví nítil; nadšením se srdce nítí rozněcuje ○ předp. pod-, pod- se, roz-, roz- se, vz-, vz- se, za-, za- se