nízký příd. (2. st. nižší) 1. malý na výšku, nevysoký; nejsoucí vysoko (op. vysoký): n-á zeď, věž, hora; n-á tráva; n. stůl, strom, břeh; n-é střevíce; n. stav vody; – n-é slunce; n-á mračna; výtv. n. reliéf basreliéf (op. vysoký reliéf); vod. n-á voda stav vody v řece za malého průtoku; bot. kakost n.; bříza n-á; sport. n. úder (v boxu) zakázaný úder pod pás; n. start (při sprintech) z pokleku; jaz. n-á samohláska při jejímž článkování je jazyk v dolní části ústní dutiny (např. a) 2. jsoucí v něj. stoupající řadě na místě blízkém počátku; mající malou míru něčeho, malou hodnotu; malý, nepatrný (op. vysoký): n-é číslo; n-á cena, mzda; n-á úmrtnost, norma; n-á teplota; n-é provozní náklady; n-á kulturní úroveň; n. stupeň vzdělání; n., nižší vývojový stupeň; elektr. n-é napětí od 50 V do 300 V; fyz. n. tlak; bot., zool. nižší jsoucí na nižším vývojovém stupni (op. vyšší): nižší rostliny; nižší obratlovci; psych. nižší city závislé na biologické stránce (společné se zvířaty); zeměměř. nižší geodézie zabývající se měřením menších částí zemského povrchu, jež lze pokládat za rovinné 3. znějící v hlubší poloze; hluboký (op. vysoký): n. tón; nápěv o několik tónů nižší 4. (zvl. v třídní společnosti) jsoucí na dolejším stupni společenském, úředním aj. (op. nadřízený, vysoký, vyšší): je z n-ého rodu; nižší šlechta; nižší úředník; – cítila se před ním tak nízkou (Svět.) poníženou, pokornou; círk. nižší svěcení svěcení kleriků za ostiáře, exorcisty, akolyty ap. 5. hanebný, mrzký, ničemný, sprostý, podlý, hrubý: n. čin; n-á pomluva; n-á povaha; n-é pudy; užívat n-ch prostředků k dosažení cíle; n-é a sobecké jednání; n-é smýšlení; n-é a nečestné pohnutky; → přísl. nízce v. t., nízko v. t.; → podst. nízkost v. t.