nabídnouti dok. (min. -dl, trp. -dnut) 1. (co, koho, komu co, koho; *čeho) projevit ochotu vykonat, poskytnout něco, vyzvat někoho k přijetí n. k užití něčeho n. něčích služeb ap.: n. občerstvení; n. cigaretu; n. půjčku; n. hostu židli; n. zboží ke koupi; n. spolupráci; n. rámě k opření při doprovodu; n. pomocnou ruku pomoc; n. ruku sňatek; nabídnutí sňatku, k sňatku; přijmout nabídnutou pomoc; n. někoho za průvodce; nabídl mi, že mě sveze; nabídl mi, abych si sedl; n. služeb svých (Rais, Vrchl.) †2. (koho, 4. p.) vyzvat, vybídnout: byla moje povinnost vás varovat a k větší opatrnosti n. (Tyl); — nabídnouti se dok. (komu k čemu) projevit ochotu něco učinit: n. se ženě k pomoci; ochotně se nabídl na horu kříž dovléknouti (Vrchl.); — ned. nabízeti, nabízeti se