nabíjeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k nabíti: řidč. n. dětem; – n. jitrnice; n. tabák do dutinek; – n. dělo; n. kazetu filmem plnit; – n. kulky do ručnic; n. film zakládat (fot.); – n. obruče na sudy; tech. n. vývrt; elektr. n. akumulátor 2. nář. ust. spoj. šelma nabíjená (Kosm.), mrcha nabíjená (V. Mrš.) aj. prohnaný, mazaný člověk