naběhnouti dok. (min. -hl, podst. -hnutí) 1. (nač; kam) v běhu na něco narazit, během někam vniknout: naběhl na drát, na meč; až mně na pěst naběhneš (Jir.) přijdeš do rány; voda naběhla do přízemních bytů natekla; sport. n. na ránu (v rohování) přímo se dostat protivníkovi do rány 2. zvětšit se otokem, přílivem tekutiny, nadmout se; otéci, opuchnout, napuchnout: z rozčilení mu naběhly na čele (na spáncích) žíly; noha teplem naběhne 3. objevit se, vyvstat: naběhl jí ruměnec na tváři; zimou mu naběhla husí kůže; po ranách naběhly krvavé skvrny 4. dostat něj. barevný nádech: švestky naběhly do modra 5. ob. expr. (komu, čemu; nač) dát se někým, něčím oklamat, ošálit; naletět: já tak hned každému nenaběhnu; na ty jeho řeči nikdo nenaběhne; — ned. nabíhati