nacvičiti dok. (3. mn. -í) 1. (co; co a kým) cvičením něčemu (někoho) naučit: n. zábavný program; n. s dětmi recitaci; n. spartakiádní vystoupení 2. (co) cvičením si osvojit: n. (si) správnou výslovnost 3. řidč. (koho, co) cvičením někoho přivést k dokonalému výkonu, cvičením naučit: n. zpěváky, orchestr; — nacvičit se dok. i ned. věnovat mnoho času a píle cvičení (v. na- II); — ned. nacvičovati