nadechnouti dok. (min. -chl, podst. -chnutí) 1. (~; co) vtáhnout vzduch plicemi, nabrat dech; vdechnout, nadýchnout: mohutně n.; n. vzduch 2. kniž. (co) dechem na něco nanést; lehce, jemně naznačit, vyznačit, zbarvit, nakreslit, vykreslit, vyslovit, vylíčit: ruměnec jí nadechl tváře; bás. večer nadechl na Prahu blízkost podzimu (Fuč.) 3. nář. (koho, 4. p.) dechem ovanout, ofouknout: zavři ústa, aby tě nenadechla (ještěrka) (Hol.); — nadechnouti se dok. 1. nabrat dechu, vzduchu; vdechnout, nadýchnout se: nadechl se k delší řeči *2. (čím) lehce pokrýt: její tvář v hlubší červeni nadechla se leskem (Preis.); — ned. nadechovati, nadechovati se