nadpřirozený příd. 1. (v idealist. a nábož. pojetí) domněle se vymykající přírodním zákonům, nedostupný přirozenému rozumovému poznání: víra v n-é křesťanské pravdy; domnělá n-á moc, síla; vybájené n-é bytosti *2. mimořádný, neobyčejný, nadprůměrný: postava n-é velikosti (Jir.); n. klid, zahřměl n. hlas; — zpodst. nadpřirozeno, -a s. (v idealist. a nábož. pojetí) oblast domněle se vymykající přírodním zákonům, nedostupná přirozenému rozumovému poznání: věřit v n.; domnělý zásah n-a; → přísl. nadpřirozeně: něco se děje zdánlivě n.; n. hrdinský čin; → podst. nadpřirozenost, -i ž.