nahnati dok. (1. j. -ženu, rozk. -žeň) 1. (koho, co, při důrazu na množství čeho, kam) hnaním dostat na urč. místo: n. ovce do ohrady; rozčilení nahnalo mu krev do hlavy nahromadilo; n. hrůzu, strach(u) způsobit; ob. n. někomu nadělat starosti, vystrašit někoho: ten mu nahnal!; měl nahnáno měl strach 2. zast. a nář. expr. (komu co) získat, opatřit, zjednat: n. si do kapes více zisku (Hol.); — nahnati se dok. (kam) rychle, prudce, ve velkém množství vniknout: nahnala se mu krev do tváře, do obličeje; do sálu se nahnalo velké množství lidí; — ned. naháněti