nahrazovati (nespr. nahražovati, zast. nahrážeti Hál., 3. mn. -ejí) ned. k nahraditi: n. škodu, ztrátu; – n. matce všechny její oběti; – n. venkovský kroj šaty městskými; – knihy nahrazovaly mu vypravování staré chůvy; chem. substituovat: nahrazování substituce ○ předp. vy-