najmouti (nespr. najati) dok. (1. j. -jmu, rozk. -jmi, -jměte, min. -jal, trp. -jat, podst. -jetí i -jmutí, přech. min. -jav) 1. (co) za úplatu převzít k dočasnému užívání n. k braní užitků: n. byt, chatu, zahradu 2. (koho, 4. p.) zjednat (za plat k něj. práci): n. lidi na práci; najatý vrah; bratry táborské najal (císař) na žold (Jir.) 3. řidč. (co) dát v nájem, pronajmout ○ předp. pro-, při-; — ned. najímati