nakládati ned. k naložiti 1. 7: n. zboží na vůz; přen. nestačíš na to, co na sebe dobrovolně nakládáš; n. fůru; – n. do kamen (hodně) přikládat; – expr. nakládají mu, na něho příliš mnoho práce; nakládal mu holí nepočítaných; – nakládají na syna mnoho peněz vynakládají; – n. knihu nést náklad na vydání knihy; – n. okurky; – n. s někým vlídně, hrubě zacházet, jednat; n. hospodárně, špatně s časem, s penězi; tech. nakládání naplňování pánví n. van sklářským kmenem ○ předp. vy-; → nás. nakládávati (o) bez předp.