nanejvýše, nanejvýš (ob. nanejvejš) hovor. přísl. nejvýš 1. v největším počtu: tři, n. čtyři roky být mimo domov 2. nejvyšší měrou: chovat se k jiným n. snášenlivě; být n. čestný 3. v nejlepším případě; leda: nic se nepohne, n. listí zašumí