napovídati ned. 1. k napověděti 1-3: jen napovídal, co nechtěl říci naplno; rád napovídá, ale nedopovídá; přen. předtucha mu napovídala, že...; – n. sousedovi; nenapovídej!; – poněk. zast. psal, co mu otec napovídal (Prav.) diktoval 2. předříkávat hercům, dělat napovědu: vykřikl, on že bude suflérem, že už napovídal (Jir.); → nás. napovídávati