naskočiti dok. (3. mn. -í) 1. (kam; ~) skokem se někam dostat: n. do rozjetého vozu; n. na koně 2. (komu; ~) náhle se objevit, zprav. na povrchu něčeho: naskočila mu husí kůže, červená skvrna na tváři; naskočila jí hned boule; naskočily jí slzy do očí; zř. naskočily první hvězdy (Svob.) 3. slang. (o motoru) dát se v chod, rozběhnout se: nechce mu n. motor 4. skočit do výše; nabýt (na rozměru): těsto naskočilo; zprav. neos. ob. naskočí, naskočilo (komu, †čemu; ~) přibude, přibylo (čeho); nemusil jsem tam jít, a to mi hned naskočilo přišlo časově vhod, přibylo času; děti už vydělávají, a to hned naskočí přibude peněz; zast. za té drahoty, kdy i pivu naskočilo (Jir.) pivo podražilo; — ned. naskakovati