nastoliti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p.) uvést na panovnický stolec, na trůn; (koho; nač) slavnostně uvést (duchovního hodnostáře) v úřad; intronizovat: nastolení knížete; králem nastolen jest Jiří z Poděbrad; – vysvěcení a nastolení abatyše (Podl.); nastolen na arcibiskupství 2. kniž. (koho, co) vůbec uvést v úřad, k moci; instalovat: svržen starý výbor a nastolen nový; nastolení diktatury proletariátu; n. nového rektora instalovat, inaugurovat; — ned. nastolovati