nastrojiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) připravit: nastrojil jim malé překvapení; n. ústní dutinu k vyslovení souhlásky; n. slavnost uspořádat; n. stávku; n. trestný čin, spiknutí zosnovat 2. expr. (čeho) nachystat, připravit k jídlu, navařit, napéci ap. (ve větším množství n. v dobré kvalitě): nastrojili nám všelijakých dobrot a sladkostí 3. (co) chytře zařídit; nalíčit; (koho, 4. p.) nastrčit, podstrčit: n. léčku; nastrojil to tak, aby ji potkal; – ach vy ženštiny! kam nemůže čert, tam nastrojí vás (Svět.) 4. (co) naladit 2 (výraz tváře); uvést do urč. nálady: n. smutnou, uraženou tvář; n. obličej k vlídnému úsměvu; – citlivě nastrojené srdce 5. (koho, 4. p.) pěkně obléci; vystrojit, vyšňořit: nastrojil dceru jako princeznu; n. se do svátečních šatů; ty ses dnes nastrojila