natříti dok. (1. j. -třu, -tru, min. -třel, trp. -třen) 1. (co čím, nač) opatřit na povrchu tenkou vrstvou něj. řídké n. mazlavé hmoty; potřít, namazat: n. ránu tinkturou; n. si ruce krémem; n. pomazánku na chléb 2. (co) opatřit nátěrem, barvou, lakem ap.; nabarvit, nalakovat: n. podlahu; n. nábytek 3. (co, nač) v tenké vrstvě rozložit něj. řídkou hmotu; rozetřít: n. lepidlo na papír 4. (co, při důrazu na množství čeho) třením připravit ve větším, zprav. žádoucím množství: n. barvu; n. (si) barev (do zásoby) 5. ob. expr. (koho, 4. p.) uhodit, udeřit, praštit: že tě natřu!; natřel ho přes záda; natřel se uhodil se při nárazu, pádu ap. 6. sport. slang. expr. n. to někomu porazit někoho v zápase ap.: zítra jim to natřeme! 7. ob. expr. n. si to (kudy kam) rychle vykročit, zamířit (rychlou chůzí, jízdou ap.): n. si to přes kopec k městu; — ned. natírati