natočiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, *čeho nač) navinout, ovinout: n. lano na hřídel; n. bavlnu na klubíčko; n. si vlasy na natáčky namotat; na kužel přeslice natočila bělounkého lnu (Něm.) 2. (co) uvést do chodu (motor) roztočením klikového hřídele: n. auto 3. (co, koho) obrátit, otočit jistým směrem; otočením, otáčením nařídit; pootočit: n. hlavu na stranu; n. se k světlu; n. vyšetřovaného k oknu 4. (co; čeho) uvolněním kohoutku n. jiného uzávěru nechat natéci; (co) naplnit tekutinou tekoucí z kohoutku ap.; načepovat: n. piva, vína do sklenice; – n. sklenici piva; n. konev vody; hej, šenkýři, vesele natoč plné korbele (Slád.) 5. hovor. (co nač) zachytit pro zvukový záznam, nahrát: n. árii (na gramofonovou desku); n. na pás 6. n. film vytvořit jej provedením snímků jednotlivých scén podle scénáře; — natočit se dok. i ned. 1. (čím; čeho) mnoho a často točit (v. na- II): n. se klikou; – n. se vody 2. často, intenzívně se točit (v. na- II): natočím se doma při práci, až mi jde hlava kolem; — ned. natáčeti